Máte na pozemku stavbu nebo část domu, která není povolená?
Možná jde o přístavbu, nástavbu, garáž, rozšíření obytných prostor nebo změnu využití stavby, která nikdy nebyla správně zanesena do dokumentace. Mnoho lidí se o problému dozví až ve chvíli, kdy chtějí nemovitost prodat, řeší hypotéku, dědictví nebo obdrží výzvu ze stavebního úřadu.
V takové situaci je přirozené hledat rychlé řešení. Jenže na legalizaci černé stavby není jednoduchý formulář ani to není administrativní formalita. Je to proces, ve kterém se posuzuje, zda stavba může být dodatečně povolena podle současných pravidel a podmínek.
A právě proto je důležité postupovat správně hned od začátku.
Máte na pozemku stavbu nebo část domu, která není povolená?
Černá stavba je z pohledu stavebního práva jakákoliv stavba nebo její část, která byla provedena bez potřebného povolení, případně jinak, než bylo úřadem schváleno. Může jít například o přístavbu, nástavbu, rozšíření domu, změnu využití prostoru nebo stavbu, která nebyla nikdy řádně zkolaudována.
Důležité je, že stavební úřad vždy posuzuje především skutečný stav stavby, nikoliv to, zda k situaci došlo úmyslně nebo nevědomky. I stavba, která vznikla „jen drobnou úpravou“ nebo byla převzata od předchozího majitele, může mít z právního hlediska vážné důsledky.
Legalizace černé stavby proto není otázkou toho, zda to „nějak projde“, ale zda je možné stavbu dodatečně obhájit a povolit podle současných pravidel. V každém případě se posuzuje, zda stavba odpovídá územnímu plánu, technickým požadavkům a podmínkám stavebního řízení.
Právě proto je vždy důležité začít odborným posouzením situace a zvolit správný postup hned na začátku.
Legalizace stavby je technický a právní proces
Proč je legalizace tak citlivá záležitost
Černá stavba je z pohledu stavebního práva jakákoliv stavba nebo její část, která vznikla bez potřebného povolení, v rozporu s vydaným rozhodnutím nebo je užívána jinak, než bylo schváleno. Důležité je, že stavební úřad vždy vychází ze skutečného stavu stavby, nikoliv z toho, zda k situaci došlo úmyslně nebo nevědomky.
Právě proto může mít i zdánlivě drobná úprava zásadní právní dopad. Legalizace pak není otázkou toho, zda to „nějak projde“, ale zda je možné stavbu dodatečně obhájit z hlediska územních pravidel, technických požadavků a průběhu stavebního řízení.
Co klienti nejčastěji nevědí
Velmi častým omylem je představa, že stačí stavbu pouze dodatečně zakreslit nebo zpětně podat žádost. Ve skutečnosti je legalizace proces, při kterém úřad posuzuje stavbu podle aktuálně platného územního plánu a současných regulativů, nikoliv podle předpisů platných v době výstavby.
To je zásadní rozdíl. Pokud stavba dnes stojí v místě, kde už není přípustná, nebo překračuje limity zastavěnosti, výšky či odstupů, může být legalizace velmi složitá nebo dokonce nemožná. Právě proto je důležité postupovat správně hned od začátku.
Jak k legalizaci přistupujeme
V Comfort group s.r.o. víme, že klient v této situaci nepotřebuje slyšet sliby ani obecné fráze. Potřebuje jasnou odpověď: zda má stavba reálnou šanci být dodatečně povolena a jaký postup je bezpečný, aby se situace nezhoršila.
Proto pracujeme systematicky a odborně. Naším cílem není nahrazovat stavební úřad ani právní služby, ale zajistit, aby klient měl kvalitní podklady, realistické vyhodnocení situace a správně zvolený další krok.
Co přesně pro klienty zajišťujeme
Legalizace černé stavby není jeden úkon ani rychlé podání na úřad. Jde o soubor odborných kroků, které musí na sebe logicky navazovat.
Proces začíná vždy jasnou identifikací problému a zjištěním skutečného stavu stavby, včetně dostupných historických podkladů a evidence v dokumentaci. Následně přichází nejkritičtější část celého procesu: ověření souladu stavby se současným územním plánem. Právě zde se ve většině případů rozhoduje, zda je legalizace reálně možná, možná pouze za cenu úprav, nebo prakticky vyloučená.
Pokud stavba územně projde, je nutné doložit také její technickou obhajitelnost – tedy statiku, konstrukční řešení, požární bezpečnost a hygienické požadavky. U hotové stavby platí zásadní pravidlo: co nelze odborně doložit nebo ověřit, nelze dodatečně povolit.
Součástí procesu je i vyhodnocení sousedských vztahů a možných námitek účastníků řízení, protože i technicky a územně obhajitelný případ může být výrazně zdržen nebo zablokován.
Na konci klient vždy získá jasný závěr a realistické doporučení dalšího postupu – nikoliv mlhavý příslib bez odpovědnosti.